Zámecká cestapo stopách krkonošských pánů[27km/651m; MTB, Trek] Zámecká cesta nás zavede hluboko do dějin, kdy krkonošské hory a podhůří byly rozděleny mezi často soupeřící šlechtické rody, do 16. století, kdy si pro svá sídla vystavěli reprezentativní renesanční zámky.
V polovině 16. století místním pánům hodně zamíchal karty mladý hornický odborník Kryštof Gendorf, který přišel do Čech z rodných Korutan a stal se královským rádcem pro věci horní a mincovní. Rychle rozpoznal rudné bohatství Krkonoš. V roce 1533 zde koupil vrchlabské panství a později i další panství na východě Krkonoš - Trutnov a Žacléř. Podnikavý Gendorf rozvinul hornické a hutní podnikání v Krkonoších nebývalou měrou a ve Vrchlabí vybudoval bezkonkurenčně největší železárny v Čechách. Obzvláště výnosným artiklem byly místní kosy, které se v dřevěných sudech vystlaných slámou exportovaly daleko za hranice země. Gendorf přetvořil ves Vrchlabí v prosperující město a vystavěl zde r. 1546 jeden z prvních renesančních zámků v Čechách. Jak šly dějiny, podkrkonošská panství se dělila a zase slučovala a vystřídala se na nich řada pánů. Jen jedinkrát se všechna dostala pod vládu jediného muže. Bylo to hned v následujícím bouřlivém 17. století, na počátku celoevropské třicetileté války, kdy podkrkonošská panství byla císařem konfiskována za povstání proti němu. Levně je skoupil vrchní velitel císařských vojsk a jeden z nejvlivnějších mužů v Evropě, nejslavnější z rodu Valdštejnů - podnikavý, ctižádostivý a bezohledný Albrecht. Přetvořil Gendorfovu hutní výrobu ve válečnou mašinérii - vrchlabské muškety a dělové koule zásobovaly císařská vojska na bojištích po celé Evropě. Podkrkonošská panství se stala součástí vévodství frýdlantského, které bylo jakýmsi státem ve státě se zvláštními výsadami a bylo ostrovem prosperity a míru uprostřed Evropy rozbouřené válkou. Bylo tehdy nazýváno "terra felix" - šťastná země. Po zavraždění Valdštejna za údajné spiknutí proti císaři, byla jeho rozsáhlá panství rozdělena mezi císařovy stoupence, převážně cizozemce a válečníky. Tím skončila pod krkonošskými horami i vláda starých českých rodů. Podkrkonošské zámky dnes již slouží jiným účelům. Ve Vrchlabí a Horní Branné se z nich staly úřední budovy, vrchlabský zámek však dosud uchovává vzácná renesanční kamna (prohlídku je možno domluvit v městském informačním centru). V hornobranském zámku najdeme zase malé muzeum J.A. Komenského. V jilemnickém sídlí Krkonošské muzeum se zajímavými etnografickými a historickými expozicemi, mimojiné o historii lyžování v Krkonoších. |